Být reprezentant České republiky na evropské i světové scéně dává jistá nepsaná pravidla a povinnosti. Jednou z těch povinností je účast a samozřejmě výhra na mistrovství ČR a zisk titulu Mistra republiky pro aktuální rok. Titul je však v každé váhové kategorii pouze jediný a chtivých závodníků po medaili dostatek.
Boje o republikové tituly nejsou zcela oblíbené u českých judistů. „Raději se peru s cizincem, než s českým kolegou. Tady se známe, většinou spolu trénujeme a máme se předčtený.„
Divácky a mediálně nejvíce sledována v Čechách je váha do 100kg, kde kraluje absolutní světová hvězda Lukáš Krpálek. Krpálek letos na republice startoval o váhu výše a to ve váze nad 100kg, kde opět nenašel přemožitele a připsal si na své konto již dvanáctý titul. Jeho absence ve „stovce“ však otevřela dveře a dala šanci ostatním judistům. Tuto šanci nejlépe využil Michal Horák a zaslouženě si vybojoval republikový titul do 100kg.
Michal Horák, který nedávno obdržel čtvrtou příčku v anketě Judista roku 2013, prožívá svou nejúspěšnější sezónu. V lednu 2013 přestoupil do váhy do 100kg a od té doby se drží ve stínu Krpálka a pomalu začíná sbírat cenné medaile.
„Na mistrovství republiky jsem se těšil. Už před turnajem jsem věděl, že Lukáš bude o váhu výše a je proto reálná šance na titul“ přiznal Horák. „Měl jsem problémy s úpravou váhy. Zvykl jsem si na vážení večer před závody, ale bohužel české turnaje se ještě váží ráno těsně před zápasem. Do toho jsme nastupovali jako první váha na tatami, tak nebylo moc času se po shazování pořádně rozkoukat“ postěžoval si Horák.
V prvním zápase čekal na Horáka soupeř Ahmad Kader z Olomouce, kterého úspěšně porazil už v prvních vteřinách zápasu. „Hodil jsem Kadera už z prvního úchopu, což mě velmi pozitivně nabudilo do dalšího zápasu.„
Druhý zápas byl boj tréninkových kolegů. Michal Horák a Alexandr Jurečka spolu trénují na pražské Folimance a velmi dobře znají své vzájemné kvality. „Boj se Sašou je pro mě velmi fyzicky náročný. Snažil jsem se neudělat chybu a nepustit ho do chvatu, zkrátka klasicky se snažil neupadnout“. Touto opatrností byl Horák od rozhodčích trestán pasivitou a Jurečka se tím dostal do výhody. „Až ke konci zápasu se mi Sašu podařilo překvapit a hodit na ippon“ vyprávěl s úsměvem Horák.
Třetí zápas byl opět s tréninkovým kolegou z Folimanky. „S Liborem Švecem se mi pere špatně a jsem nesmírně spokojený, že z tohoto zápasu jsem vyšel jako vítěz. Ve druhé polovině zápasu se mi podařila technika a já scóroval iponem.„
Předposlední utkání s Jakubem Drahošem přetrhlo škálu výherních hozených iponů a do své sbírky výher si Horák připsal nasazené držení.
Poslední zápas nastal opět s tréninkovým kolegou, tentokrát proti Michalu Mrvovi. „Mrvič má hroznou sílu a tak jsem hned z prvního úchopu byl trestán. Ze druhého steče jsem už byl úspěšnější a při pohybu na zemi jsem si ho přetočil a chytl do držení a již nepustil.„
„S výkonem jsem spokojen, popral jsem se více, než bych čekal. Prali jsme se v tabulce a absolvovat pět zápasů bylo náročné a o to více si člověk titulu váží“ řekl Horák po vyhlášení. Nyní je Horák držitelem již třetího republikového titulu.
Horák vstoupí na závodní tatami opět koncem listopadu a to při finále Interligy jako člen českého družstva.
