Japonský výraz Kempo se píše stejnými znaky jako čínské Chuan fa – jeho obsah znamená „učení pěsti“ či „věda o boji pěstmi“. Kempo je nauka, celkový komplex duchovní a tělesné kultury. V jeho vývoji se odráží tisícileté zvyky boje se zbraněmi i bez nich. Je cestou harmonie člověka se světem, který jej obklopuje.
Počátek Kempa vychází z primitivních forem zápasů. Určité prameny udávají spojitost s řeckými způsoby zápasu, jiné se přiklání k indickým vlivům. Ve 3. tisíciletí př.n.l. „žlutý císař“ Huang Ti prý přemohl démona Ch´ih Yu pomocí technik beze zbraně. Z tohoto legendárního boje povstal bojový styl Go-ti, existující dodnes jako forma tradičního tance. Zásluhou „žlutého císaře“ vzniká převratný bojový systém „Chiou Ti“, jenž přispěl k rozšíření bojových disciplín ve své době. Z období dynastie Čou (1066-403 př.n.l.) se datuje vznik I-Ting – „Knihy proměn“, ve které se prvně píše o taoistických aspektech Jin a Jang, hrajících velkou roli i ve většině systémů Kempo.
Veliký dopad na další vývoj čínských bojových umění měli velcí čínští myslitelé Konficius 551 – 479 př.n.l. a Lao Tse, jehož Taoismus se stal jedním z pilířů Kung Fu (Kempo). Za vlády dynastie Han ve 3. stol. př.n.l. vznikají první zvířecí styly bojových umění složené z obranných a útočných pohybů pěti zvířat : Tygr, Opice, Jelen, Medvěd, Volavka. Od té doby pohyby zvířat zasahují velkou měrou do bojových umění Asie.
V polovině prvního tisíciletí dochází v Číně k postupnému rozdělení bojových umění na několik „měkkých“, „vnitřních stylů“, které kultivují vnitřní energii i (chi). Kolébkou těchto stylů jsou hory Wudang v provincii Hebei. Vnitřní styl Kempo byl praktikován taoistickými sektami. Budhistické klášterní školy cvičily „vnější“ styl Kempo, v němž se kladl velký důraz na vývoj výbušné síly a celkové posílení těla. Vzniklo i spousty mezivariant obou směrů. V současnosti se ucelují nejefektivnější prvky „vnitřních“ a „vnějších“ škol a tvoří se jakýsi universální Kempo systém. Středisky Kempo tradice bývaly kláštery Chan (Zen) budhismu, jenž tvořil ideologickou základnu mnoha bojových umění.
V 1. stol. n.l. je založen klášter Shaolin, který představoval vzor Kempo akademie. Shaolin v budoucnu hraje velikou roli ve vývoji bojových umění. Na základě obdobného schématu se trénovalo i v okolních klášterech, Mniši v té době hodně cestovali a setkávali se na svých poutích s nebezpečím. Jejich víra jim nicméně zakazovala používat zbraně, a tak byli nuceni se naučit používat své končetiny jako zbraně. Byla to ve skutečnosti nutnost přežití. Nezanedbatelný dopad na vývoj bojového umění shaolinských mnichů měl v 5. stol. n.l. Ta Mo pocházející z Indie, jenž vypracoval sérii 18 tělesných a duševních cvičení, jenž napomohly k věhlasu mnichů jako neporazitelných. Jejich umění bylo tak skvělé, že je vládci žádali o pomoc při nepokojích. Jedna takováto podpora se jim však stala osudnou.
V 17. stol. první císař dynastie Ching se po jejich pomoci zalekl síly, jíž disponovali a z obav dal zničit klášter Shaolin a většinu mnichů povraždit. Dle pověsti přežilo pět mnichů šířících dál shaolinské umění, kteří založili „Tajnou společnost Triády“. Cestu „Měkkých stylů“, otevřel mistr Chan Sau Feng stylem „poddajné měkké ruky“ Wu Tang Pai. V pozdější době se mistr Cheun setkává se starými mistry, s jejichž spoluprací zformoval styl „pětinásobné pěsti“, obsahující 170 technik rozdělených podle pěti zvířat : Hada, jestřába, draka, tygra a opice. Techniky, které dodnes Kempo obsahuje.
Jedním z hlavních momentů vývoje bojových umění bylo povstání Boxerů – Kempistů, kteří koncem 19. stol. povstali proti Taipingům kontrolujícím půl Číny. Boxeři nejdříve slavili úspěchy, ale po necelých dvou letech byli v Pekingu poraženi zásluhou střelných zbraní, kterými disponovali spojenci Taipingů z Evropy. Škola Kempo byla školou života. Cílem studia Kempo nebylo vítězství nad soupeřem, ale nad sebou samým. Jednalo se o překonání vlastních slabostí a nedostatků.
Při tréninku se prohlubuje sebepoznání člověka, jeho schopnost přijímat krásu živoucí přírody a umění. V současné době se Chuang Shu (umění boje pěstí) vyučuje na školách v Číně, kde je více méně povinné.
