Jeet Kune Do (neboli cesta zadržující pěsti) je svobodný, kreativní a univerzální bojový systém, vytvořený legendárním hercem, bojovníkem a filozofem Brucem Leem.
Základem systému Jeet Kune Do jsou spontánní reakce a přizpůsobování se soupeři, podle taoistického principu ne-konání. Jeet Kune Do vlastně neobsahuje žádné pevně dané bojové formy, rozhodně ne v takovém smyslu, jako je tomu u většiny japonských, korejských a čínských bojových umění.
Například zásadní rozdíl mezi JKD a Karate je v tom, že základní tréninkovou metodou u Karate je kata (nácvik technik), zatímco tréninkovými metodami u JKD jsou nácviky drillů a řízené sparringy. Karate jako takové, je umění založené především na tvrdosti a síle, narozdíl od JKD, které je založené na uvolněnosti a přizpůsobení se.
Bruce o svém systému řekl ,,Aby bylo možné pochopit Jeet kune do, je nutné odhodit všechny ideály, vzory, styly, dokonce i koncepci toho, co je a co není ideální v Jeet Kune Do. Můžete se podívat na nějakou situaci bez toho, aniž byste ji pojmenovali? Když ji pojmenujete uděláte z ní slovo a to už vyvolává strach. Jeet Kune Do dává přednost beztvárnosti, aby tak mohl přijmout všechny formy“.
Bruce Lee svoji bojovou metodiku pojmenoval v 60. letech v přesvědčení, že ji nazval výstižně jako bojové umění, charakteristické svojí snahou o účinnost. Později ovšem litoval, že vůbec svůj styl nazval, když to není klasický systém bojového umění…
,,Naučit se Jeet Kune Do není věcí získávání znalostí a hromadění stylizovaných vzorů, ale je to věc objevení příčiny neznalosti“.
Jeet Kune Do je především nejen systémem, ale také vysoce rozvinutou tělesnou a duševní připraveností. Nemůžeme se stát mistry svých technik, dokud neodstraníme všechna svá duševní omezení, dokud nedovedeme být duševně ve stavu úplné otevřenosti a prázdnoty, ve které je místo pro všechny existující techniky.
Podle Leeho učení je cílem tradičních stylů bojových umění zapadnutí jednotlivce do systému. Cvičenci těchto stylů ve skutečném boji buď nikdy nebyli, nebo jsou nuceni zaujímat nepřirozené pózy. Tato bojová umění místo toho, aby se dívala přímo na fakta, lpí na formách, teoriích a stále více se zaplétají.
Filozofie JKD vychází z orientální taoistické filozofie, a z ní čerpajícího zen buddhismu. Lze v ní ale také najít prvky západní filosofie. Svým životem vyjádřil Bruce hlavní princip své filozofie – individualismus. ,,Ty, člověk, jsi nejdůležitější, nejsi tu kvůli vytvořeným věcem, ale naopak, všechno je tu kvůli tobě, protože ty jsi nejdůležitější“.
JKD využívá především úder převzatý z Wing Chun, který se provádí uvolněnou paží. Důvod je prostý – každé napětí svalstva spotřebovává energii. Ale když je paže uvolněná, celá energie se přenese na překážku, nikoliv na kontrakci svalstva. Aby se energie mohla přenést beze ztráty, je pěst vytočena palcem vzhůru a během úderu nerotuje. Energie tohoto úderu se podobá energii vytvořené při vymrštění těžkého předmětu ohebným držadlem, které se nejprve ohne a poté vymrští předmět – neboli jak všichni známe z fyziky: síla = rychlost*váha.
Bruce Lee nám všem ukázal možnost individuálního a tvořivého přístupu k bojovým uměním. Jeho život, práce, filmy a boj jsou stále námětem pro mnoho studií, knih a filmů.
