Shuai Jiao ( šuai čiao) je obecné označení pro bojové umění na území Číny. Už před naším letopočtem se začalo formovat v armádních kruzích jako způsob pro zvýšení bojových dovedností a metod k testování sil mezi vojáky. V zápase jde obecně o to, aby byl protivník bez pomoci úderů a kopů položen na zem, na záda, případně vyhozen ze zápasiště.
Různé formy zápasu byly a jsou oblíbené po celém světě. V bezprostředním sousedství Číny je to především mongolské GoTi , korejský Ssirum a japonské Sumo nebo Džudo.
Zápas se rovněž stal populární zábavou jak na šlechtických dvorech, tak na venkovských trzích.
Na konci 19 století, kdy došlo v Číně k velkému boomu bojových umění bylo velmi zpopularizováno i Shuai Chiao. Postupně se vyprofilovaly tři dnes nejslavnější školy.
Tientsinská – založená na testování soupeře pomocí širokých kruhových pohybů a následném držení. Pekingská soustředící se na práci rukou a udržení soupeře pod kontrolou pomocí malých krátkých pohybů a Paotingská s důrazem na sílu, rychlost a okamžité útoky po prvním kontaktu. V roce 1928 byla v Nankingském Kuoshu institutu standartizována soutěžní pravidla Shuai Chiao. Hlavní techniky Shuai Chiao byly také obsaženy do povolených útoků volného boje s boxerkami – Sanshou (sanšou). Nejznámějším zápasníkem a propagátorem moderního čínského zápasu byl bezesporu Chang Tung Sheng.
Chang stylizoval základní principy, standartizoval základní techniky a udělal výukový systém s technickými hodnostmi. Tyto úpravy umožnily rozptýlení Shuai Chiao do celého světa.
Zejména na území amerického kontinentu existuje dnes mnoho silných asociací, které pořádají turnaje a združují Shuai Chiao školy.
Tvrdší forma Shuai Chiao se také dobře uplatňuje jako sebeobraný systém pro policejní a armádní jednotky. Z tohoto důvodu je mnoho militantních oddílů z různých zemí trénováno v Shuai Chiao. Základní princip je možné formulovat jako – rychlé přiblížení k soupeři, pevný a dobrý úchop a zdrcující hození nebo páka jež vede k pádu. Techniky jsou v Shuai Chiao zpravidla prováděny tak, aby soupeř spadl co nejhůře, eventuálně aby vůbec nevstal.
Trénink se skládá z nácviku základních technik formou individualních krátkých sestav, speciálních energetických a posilovacích cvičení, z nácviku házení s partnerem a z volného zápasu.
