Název Hakkoryu v překladu znamená „Škola osmi světel“ a vychází z filozofického pohledu na spektrum barev, které se rozdělují do osmi různých barev. Osmou světelnou barvou je ultrafialová, která je pro oko neviditelná, ale která má abnormální sílu jako techniky Hakkoryu. Číslo 8 symbolizuje současně nekonečnost v tradičním japonském myšlení.
Hakkoryu je nynější japonská škola tradičního bojového umění jujutsu. Byla založena v roce 1941 zakladatelem Okuyama Ryuho v Omyia (prefektura Saitama), kde je i dnes HONBUDOJO (hlavní místo výuky školy). Po smrti zakladatele vedení školy převzal jeho syn Okuyama Toshio (po otci zdědil také jméno Ryuho) nidaisoke (2. velmistr).
Symbol Hakkoryu je kruh, který uzavírá čtyři diamanty, je tradiční japonský samurajský MON neboli rodinný znak zakladatele Hakkoryu jujutsu Okuyama Ryuho shodaisoke. Čtyři diamanty představují rozšíření učení Hakkoryu do čtyř koutů světa. Fialová barva v Japonsku mimo ultrafialové barvy světelného spektra symbolizuje barvu císaře a cti.
Základní vzdělání Hakkoryu se zakládá na KATA a sestává ze čtyř dílů: shodan, nidan, sandan a yondan. Každá kata obsahuje spousty waza (technik), které musejí být pořádně pochopeny, pokud chceme ovládat základní techniky. Do této waza jsou obsaženy „gen suko“ (principy), to znamená znalosti získané ovládáním technik. Pořadí kata je sestaveno podle logických vazeb, to znamená, že waza následují jedna po druhé. Tyto vzájemné spojení se rozvíjejí do podoby souvislého celku.
Když žák jujutsuka tyto principy zcela pochopí, může vytvářet své vlastní variace. Používáním kombinací podle vlastních interpretací je schopen dojít k nekonečnému počtu variací, což mu umožňuje vyvíjet pohyby, které jsou charakteristické pro jeho osobnost.
Pro vystudování mistrovských stupňů dan používá Hakkoryu ještě stále systém menkyo (diplom). Tento systém patřil v historii k tradičním školám bujutsu. Po zvládnutí 4 kat je možné, že bude žák doporučen, aby absolvoval tréninky pro pokročilé jako uchideshi (vnitřní žák v domě) v honbudojo v Omyia, kde nějaký čas žije spolu s rodinou Okuyama. Když žák techniky zvládne, stává se z něho shihan (mistr, učitel). Tento titul mu předá osobně rodina Okuyama. Po dobu tréninků je Honbudojo uzavřeno pro všechny návštěvníky s výjimkou vysoce postavených uchideshi. Pokud žák toto období tréninků absolvuje celé, obdrží MAKIMONO (osvědčení) pro shihan. Je to diplom honbu o tréninku shihan a menkyo (osvědčení učitele). Nakonec obdrží fialový pás (OBI), který v Japonsku symbolizuje barvu císaře a cti.
S výjimkou tréninku shihanů může být jujutsuka také pozván k absolvování dalšího tréninku pro ještě pokročilejší. Tím je vzdělávání v kaiden shihan sandai kichu (docent nejhlubších mystérií třech velkých pilířů). Tyto tréninky vyžadují neustálý pobyt v Honbu Dojo. Rodina Okuyama také vzdělává soukromě. Kromě Hakkoryu má Okuyama svou vlastní metodu tradiční lékařské terapie Koho shiatsu igaku (terapie tlaku císařského prstu). Všichni shihanové Hakkoryu absolvují trénink v Koho shiatsu, které je pro pochopení výsledků jiných tvrdších bojových technik také důležitým aspektem bojového umění. Rodina Okuyama spravuje dvě vlastní soukromé kliniky shiatsu. Jedna je v dojo samotném, druhá je v Tokyo. Okuyama nidaisoke vede také rozsáhlá klinická školení pro praktikující osoby a přiznává jim certifikáty učitele-mistra-doktora. Je navštěvován z celého světa pro své mimořádné metody a je zván na přednášky o svých systémech a terapiích do všech koutů světa.
Většina lekcí Hakkoryu je prováděna individuálně nebo v menších skupinách, protože to učiteli umožňuje ihned komentovat a zlepšovat techniku žáka. Tímto způsobem se může každý rychle přiučit a může dojít k pochopení jednotlivých složek technik. To je charakteristika tradičního vztahu mistra a žáka v systémech BUJUTSU. Zaručuje to vysokou kvalitu vzdělání žáka, ale omezuje to také počet žáků tak, aby učitel mohl vyučovat se vším komfortem.
Síla svalů se v Hakkoryu nevyžaduje, protože se tyto techniky zakládají hlavně na pochopení lidské anatomie a psychologie. Žák je vždy povzbuzován k tomu, aby se uvolnil jak duševně tak i tělesně, tak aby jeho HARA bylo posazeno na správné místo a aby se tělesná váha mohla snadno soustředit na různé body po dobu provádění dané techniky. Kdyby žák používal pouze sílu, nebylo by tělesné centrum správně spojeno a nevědomky by jeho úsilí bylo méně efektivní. Další důvod proč se žák Hakkoryu musí naučit uvolnit je ten, že tréninky jsou někdy velmi bolestivé, protože se všechno soustředí na nervy a nejcitlivější body těla. Uvolnění duše a těla tuto bolest značně zmírňuje. Ve výjimečných případech, kdy intenzívní bolest přetrvává i po celkovém uvolnění, se žák učí odmyslit místo bolesti (smazat) z vědomí a soustředit se na něco jiného. Toto oddělení myšlenek od psychického nepohodlí (nazývané SHINKI – duše – energie) se již po staletí vyučuje v Japonsku mistry bujutsu.
Na rozdíl od ostatních populárních systémů sebeobrany se Hakkoryu jujutsu nespojuje se sportovními aktivitami jakéhokoliv druhu. Sporty staví jednoho protivníka nebo skupinu protivníků proti druhému za účelem rozhodnutí, kdo je nejsilnější nebo kdo má nejlepší techniku, kdo dosáhne nejvíc bodů, kdo je nejrychlejší nebo nejsilnější, a vítěze odmění. Cílem Hakkoryu není rozhodnout, jaké jsou relativní přínosy jednotlivců, ale spíše znalost, schopnost a pochopení lidstva samotného. Sport nemá v Hakkoryu jujutsu žádné místo. Ve škole Hakkoryu se studenti učí jednat přizpůsobivě a flexibilně oponovat útočníkovi. Všechno, co se praktikující Hakkoryu učí, je být soustavně čestní, přátelští a jemně se chovat k útočníkovi. Členové Hakkoryu zažívají, že přesně tento názor odlišuje Hakkoryu jujutsu od jiných populárních bojových umění. Takže nesmíme vpustit dovnitř ty, kdo nesdílejí tuto filozofii. Po celém světě praktikuje Hakkoryu jujutsu více než milion lidí v Omiya a v dalších mezinárodních školách. Miliony ostatních se o Hakkoryu jujutsu dověděli prostřednictvím spisů, demonstrací nebo památek.
Tři hlavní znaky Hakkoryu jsou: 1) neprovokovat; 2) neodporovat; 3) nezpůsobit žádná tělesná zranění.
Zlaté pravidlo Hakkoryu zní: „Předejít střetu znamená střet vyhrát. Je lépe předcházet než léčit.“
Hakkoryu jujutsu – zakladatel:
Tradiční školu japonského jujutsu HAKKORYU založil velmistr OKUYAMA RYUHO shodaisoke, který se narodil v roce 1901 v prefektuře Yamagata a zemřel 26.11.1987 v městě Omiya (prefektura Saitama) v Japonsku. Za svého života Okuyama sensei procestoval celé Japonsko až po Okinawu a studoval v různých ryu (školách, systémech) bojových umění.
V Kyoto studoval pod vedením Takeda Sokaku sensei Daitoryu. Dále cvičil Hasegamakoryu iaijutsu (umění tasení meče), jojutsu (umění tyče), shurikenjutsu (vrhání čepelí), kusarigama (umění srpu a řetězu), Nitoryu kenjutsu (umění meče), kyujutsu (umění lukostřelby), sojutsu (umění oštěpu). Též praktikoval tradiční orientální medicínu – od učitele Ryuzan Hirayama se naučil terapii keiraku (oběhová medicína využívající meridiány těla), shiatsu (léčba tlakem prstů), amma (masáže) a diety. V této době také působil nějakou dobu jako kněz v buddhisticko-shintoistické sektě Haguro v Shugendo. V roce 1936 byl Okuyamovi udělen instruktorský certifikát v Daitoryu a pod vedením Takeda shihan se začal učit okuden (tajné techniky). Vypomáhal Takedovi sensei, který byl v té době již dost starý s chodem jeho aiki asociace. V roce 1938 Okuyama ukončil své studium u Takedy senseie a vydal svůj první text o bojovém umění „Daitoryu goshin jutsu“ (sebeobranný systém Daito). V roce 1939 založil „Dai Nihon shidokai“ (Velká japonská cesta asociace samurajů) a stal se veřejným učitelem toho, co nazýval „Daitoryu hiden shido“ (Tajná samurajská cesta Daitoryu). Otevřel své první dojo v Asahikawa a nazval jej „Nippon shidokai Ryubukan“.
Ze shora uvedených vědomostí bojových umění, lékařství a náboženství se vyvinulo bojové umění, které bylo „účelné, praktické“ a „lidumilné“. 1.6.1941 Okuyama shodaisoke uspořádal HAKKORYU KAISO HOKUKUSAI (obřad veřejně oznamující duchům šintó narození nového bojového umění Hakkoryu). Od tohoto dne Okuyama vystupuje pod pseudonymem „Ryuho“, což znamená „Páteř draka“. Hakkoryu zdědilo historii klasického bujutsu datovaného zpátky do 8. století v přímé linii Daitoryu rodiny Takeda. Honbudojo (hlavní dojo) je v Omiya v prefektuře Saitama v Japonsku (asi hodinu vlakem od Tokyo). Na konci 2. světové války bylo Hakkoryu (a stále je) zcela mírové a šlechetné bojové umění a mistr Okuyama nikdy nehodlal měnit něco jeho filozofie.
